Amerika a Austrálie

 

 

Back Home Up


 

Mexická kuchyně 

Mexická kuchyně se zrodila, tak říkajíc, před hlavněmi mušket. Strava původního obyvatelstva se mísila pokrmy španělských dobyvatelů a její ohnivá příchuť se udržuje jako památka na dým z někdejších bojů.

 

Základní potraviny jako cukrová kukuřice, čili papriky a rajčata pocházejí z doby starých aztéckých a mayských civilizací. S nimi se pevně spojila španělská láska ke sladkostem, marinádám a omáčkám.Vydatná venkovská kuchyně spoléhá především na hojnost čerstvé

   

 zeleniny, které se v této oblasti dobře daří. Dominuje v ni tortilla, kulatá placka z nekynutého těsta z kukuřičné mouky, která je zároveň miskou i pokrmem.

Chuť a vůně pokrmu však nepostrádá rafinovanost ani pestrost; kromě jiného se v Mexiku pěstuje asi padesát druhu fazolí a přes 140 různých odrůd čili paprik, z nichž každá má svou charakteristickou chuť a vzhled.

Ještě než přišli Španělé, vyšplhali Mexikánci hezky vysoko po žebříčku kuchařského umění, stejně jako jejich jihoameričtí sousedé. Více než 7000 let před Kristem začali právě oni poprvé pěstovat cukrovou kukuřici a avokádo. Krátce nato dodali místním tabulím půvab krocani, pižmovky, zvěřina, křepelky, holuby a spousta ryb, korýšů a měkkýšů. A také odtud pochází čokoláda.

Tyto potraviny byly spolu s bramborami, čili paprikami, tykvemi, rajčaty a fazolemi základem stravy obyvatel této oblasti, a to až do doby, než civilizace Aztéků a Mayů ovládli počátkem 16. století ŠpaněléTito Conquistadores sem přinesli všechny produkty 

   

Evropy a díky rozvinutému obchodnímu spojení také exotické potraviny, jako např. rýži z Indie. Jedním z oblíbených dovezených produktů byly citrusové plody, které umožnily obyvatelům pobřežních oblastí vytvořit seviche, což je způsob marinování ryb v citrusové šťávě, a to tak dlouho, dokud se ryba v kyselém prostředí neuvaří.

Stejně oblíbenou potravinou se stalo vepřové maso, hlavně proto, že s ním přišlo i vepřové sádlo. Dřívější strava totiž byla prakticky zcela bez tuku. Potraviny, které se předtím mohly jen skromně podusit v banánových listech nebo listenech z kukuřičných palic, bylo nyní možno smažit nebo péct. Teprve v 19. století Mexiko konečně znovu dosáhlo nezávislosti, ale v té době už jeho kuchyně nenávratně splynula s ostatními v jediný koloniální celek

Těsné sousedství Mexika se severní Amerikou přineslo špatné i dobré novinky. Severní sousedé zabrali velké části země a současně si všímali se zjevným zalíbením zdejších nových zdrojů potravin. A přestože Američané mexickou kuchyni ničím neobohatili, vzbudila u nich nepopiratelně určité nadšení Byli to morte americanos, kteří pojmenovali jako burritos (tzn. "malí oslíci") pokrm z pšeničné tortily, plněné nejrůznější možnou náplní. A byli to také oni, kteří přišli s nápadem přeměnit tortily v jakési duté mušle - taco, které se osmaží ve spoustě tuku a jsou rovnou připravené k naplnění čímkoli, co je po ruce.

A překvapivé je i to, že žvýkací guma nepochází z Ameriky, ale z mexického chicle, latexu získaného ze stromu Manilkara zapota.

Tradiční mexické suroviny:
A citron(kandovany kaktus), Avokádo, Cibule, Citron, Chilli papričky, Čokoláda, Dobromysl, Epazote (bylinka), Guava (hruškovite plody kvajáva), houby, Chayote (tykev), Jicama (kořenová zelenina), Opuncie tuna (kaktusová hruška), Kokosový ořech, Listeny kukuřičných klasů, Listy banánovníku, Nové koření, Orelán, Papája, Píniové oříšky, Skořice, Slunečnicová semena, Topinambury, Tortillas (placky), Tykev, Tykvová semena, Tykvové květy, Vanilka, Tamarind, Limeta



Jaké přísady se používají v Mexické kuchyni?

V mexické kuchyni jsou ze všech přísad nejpoužívanější chilli papriky, cibule, tykvová semena. Těsně za nimi následuje kyselá zelená rajčenka tomatillo, která se nepoužívá nikde jinde na světě.

tomatillos

 

Samotné mexické pokrmy není nezbytně nutné silně kořenit, a tak se chilli často připravuje jako stolní omáčka, která umožňuje dochutit pokrm podle vlastní chuti. Díky početným druhům papriky tu však nepřevládá pouze jednotvárná chuť chilli.

Nejoblíbenějším druhem je poblano, palčivá tmavě zelená paprika, která je hlavní součástí chiles rellenos

 neboli chilli poblano, což jsou papriky plněné sýrem nebo kořeněným masem a smažené v těstíčku ve vysoké vrstvě tuku.

Salsa cruda a salsa verde jsou dvě z nejoblíbenějších omáček. Je to směs chilli a rajčat s velmi pronikavou vůní. Omáčka salsa cruda se připravuje pouze z rajčat, chilli a cibule; salsa verde se připravuje podle stejného předpisu, jen rajčata jsou nahrazená zelenými tomatillos. Další oblíbenou přilohou je guacamole připravená z rozmačkaného avokáda, k němuž je možno podle chuti přidat rajčata, chilli, cibule, česnek a listy koriandru; jako příloha mnoha pokrmů se nabírá lžící nebo jen horkou plackou tortilla.

orelan

Listy koriandru a někdy i jeho semena jsou oblíbenou součástí mnoha pokrmů. Podobně jako domácí epazote (ostře vonící bylinka) je i koriandr důležitou přísadou, zejména při přípravě černých fazolí.

V jižní části Yucatanu se často používá orelan a také citronová limetová šťáva, která se vymačkává do mnoha pokrmů jako závěrečná fáze jejich přípravy.

Z této oblasti je asi nejproslulejším příspěvkem do světové kuchyně čokoláda V Mexiku je součástí národního pokrmu zvaného mole poblano, což je krocan, zvolna vařený ve vydatné omáčce a zahuštěný ořechy a semeny, která je ochucená rajčaty, chilli a horkou

Mexická pánev s kuřecím masem
recept je určen pro 4 osob(y)

Ingredience:
400g kuřecích prsíček
5 rajčat
1 malá chilli paprička
2 zelené papriky
1 cibule
sůl
pepř
50g červených ochucených fazolí v nálevu
solamyl
sojovka

Příprava:
Kuřecí maso nakrájíme na kostičky, osolíme a opepříme. Do mističky si dáme solamyl a v něm kuřecí kousky řádně obalíme. Do sojovky přidáme nasekanou chilli papričku a smícháme s masem. Nakrájíme si rajčata i papriky na kostičky. Na pánvičku dáme olej, rozpálíme a přidáme kuřecí maso, řádně orestujeme, přidáme rajčata a papriky. Chvilku podusíme, aby paprika změkla, stačí tak 5-8 minut. Přidáme zcezené fazole a ještě dochutíme solí, pokud je třeba.

Doporučená příloha:
Tortily nebo třeba jen topinka

 

vyobrazeníMexické opilé kuře
recept je určen pro 4 osob(y)

Ingredience:
150 g nebo necelý 1 šálek hrozinek,
120 ml nebo 1/2 šálku sherry,
115 g nebo 1 šálek hladké mouky,
2,5 ml nebo 1/2 lžičky soli,
2,5 ml nebo 1/2 lžičky mletého černého pepře,
45 ml nebo 3 lžíce rostlinného oleje,
8 kuřecích stehen bez kůže, s kostí,
1 cibule rozříznutá napůl a rozkrájená na tenké plátky,
3 rozdrcené stroužky česneku,
2 trpká jablka,
115 g nebo 1 šálek na plátky krájených mandlí,
1 zralý plantain, oloupaný a nakrájený na plátky,
350 ml nebo 1 1/2 šálku kuřecího vývaru,
250 ml nebo 1 šálek tequily,
čerstvé bylinky, sekané, na ozdobu

Příprava:
Hrozinky vložte do mísy, zalijte sherry. Nechejte nabobtnat. Mouku osolte a opepřete a nasypte ji na velkou plochou mísu nebo na polévkový talíř. Ve velké pánvi ohřejte 2 lžíce oleje. Každé kuřecí stehno obalte v kořeněné mouce, pak je smažte v horkém oleji dohněda a občas je obracejte. Osušte na papíře.

Zbývající rostlinný olej zahřejte ve velké hluboké pánvi. Přidejte plátky cibule a drcený česnek a 2-3 minuty smažte. Mezitím oloupejte jablka, odstraňte z nich jádřince a nakrájejte je na kostičky.

Kostičky jablek přidejte k cibuli do pánve spolu s mandlemi a plátky plantainu. 3 – 4 minuty smažte za občasného míchání, pak přidejte namočené hrozinky se zbývajícím sherry. Do pánve přidejte kuřecí stehna.

Kuřecí směs zalijte vývarem a tequilou. Pánev přikryjte pokličkou a duste 15 minut, pak sejměte pokličku a duste dalších 10 minut, až omáčka zmenší svůj objem zhruba na polovinu.

Zda jsou kuřecí stehna uvařená zkuste tak, že jedno vyjmete z pánve a propíchněte v nejsilnější části ostrým nožem nebo grilovací jehlou. Šťáva, která se objeví, musí být průhledná. Je-li to zapotřebí ještě trochu déle duste. Před podáváním můžete posypat nasekanými čerstvými bylinkami.


Kuře je opilé tequilou, pokrm má lahodnou sladkokyselou chuť. Podávejte jej se zeleninou, nebo žlutou rýží s moučnými tortillami k vytírání omáčky.

Back to Top


USA

·         v Americe se klade důraz na snídani a večeři a ne na oběd jako u nás.

·         palačinky (pancakes) se jedí zásadně k snídani, stejně jako vafle,cerealie nebo americké sušenky, které jsou extrémně sladké

·         z pečiva se jí pouze toastový chléb, který se kupuje jednou týdně

·         pije se většinou voda nebo limonáda s ledem, a to i v zimě.

Jaká jídla v Americe  neznají klasická evropská jídla:  knedlíky, jablečný závin, buchty, řízky, klasické polévky, omáčky jako takové, ale i roštěnky na houbách, španělský ptáček atd.),  vánoční cukroví a moc se nepije čaj. Naopak, moc si libují v „jídlech“ tipu Pizza, hamburger, hranolky ve fast foodech, uzeném masu, těstovinách se sýrem, mexické  Tacos,  zeleninových salátech (a v nich hlavně hodně brokolice a syrových žampionů), zeleninových sandwiches, zkrátka ve všem, co se pokud možno moc dlouho nevaří.

Restaurace
S poněkud odlišnými způsoby, než na jaké jsme zvyklí se setkáme při návštěvě některé z amerických restaurací. Dlužno říci, že Američané milují obědy i večeře a minimálně jednou až dvakrát týdně proto do restaurace s Vámi vyrazí. Američané nemají to, co je pro nás naprosto samozřejmé - totiž národní kuchyni. Dík rozmanité směsici amerického obyvatelstva však není o chutná jídla všeho druhu nouze. První jinakost na nás čeká po otevření dveří: ke stolu si totiž nesedáme automaticky, ale vyčkáme až nás personál usadí. U vchodu bývá z tohoto důvodu cedule: „Wait to be seated“. Po optání dostaneme na vybranou, zda chceme posedět v sekci kuřácké, či nekuřácké. Po usazení dostaneme jídelní lístek a číšník donese poháry s čistou vodou. Následuje otázka, co budeme pít. Samotná objednávka a jedení je srovnatelné s českými způsoby. V závěru nabídne číšník (-ce) desert a kávu. Pak, bez otálení, donese účet - v amerických restauracích není zvykem večeři zapíjet pěti pivy. Výjimkou jsou pivnice, kde obsluha počká na vaše přání zaplatit. V každém případě však donese jeden účet pro všechny stolující.

Při objednání alkoholického nápoje - třeba jen piva či vína - budeme v drtivé většině případů požádání o ID - průkaz totožnosti. Překvapeni mohou být zejména lidé, kterým je 30 či 40 let. ID je vyžadováno rovněž při návštěvě barů a rockových klubů. Bez ID bude návštěvník označkován razítkem, které je pro obsluhu znamením, aby mu neprodala alkoholický nápoj.

Placení
V restauracích platíme hotově i kartou. Spropitné - Tip je automaticky očekáváno ve výši 15 až 20 procent z celkové částky, jelikož je téměř jediným zdrojem číšníkových příjmů. Platíme-li kartou, přinese číšník zpět tzv. otevřený účet s kolonkou pro TIP a konečnou částku. Spodní díl účtu a kartu si ponecháte - číšník jej následně bez vaší asistence uzavře. Neděste se, v některých restauracích si dokonce Tip připočtou automaticky do účtu, aniž by se ptali na názor zákazníka.

Doggie bag
V Americe neplatí, že zbylé jídlo je majetkem restaurace. Pokud jídlo zaplatíte, je vaše, a to beze zbytku. Když nemůžete a je vám líto zanechat osudu dobře vyhlížející porci, není nic jednoduššího, než si vyžádat doggie bag - čili plastikovou krabici, v níž si zbytky odnesete.

Lunch special
Často si také všimnete značných rozdílů v cenách stejných jídel v téže restauraci. Jde většinou o tzv. „Lunch special“, čili jídla podávaná v poledních hodinách - a tedy zlevněná po vzoru našich "hotových jídel“.

$

Fast-food

Mnohými nenáviděné americké fast-foodové řetezce přeci jen v duši cestovatele zanechají daleko příznivější dojem. Proč? Na prvním místě jde o peníze. A fast-foody jsou často levnější, než vaření z vlastních, kupovaných potravin. Druhé plus tkví v dostupnosti těchto svérázných vývařoven, jimiž jsou lemovány všechny silnice. V tomto případě jde o tedy čas. Nakonec, fast-foodových restaurací je vícero, přičemž rozdíly v nabízeném sortimentu dokáží rozhýbat hamburgery otupělé jazýčky.

Řetězce fast-food:

- McDonald's (hamburgery)
- Burger King (hamburgery)
- Taco Bell (mexická jídla, ale...)
- KFC (kuřata)
- Pizza Hut
- Arbys (hamburgery ale docela chutné)
- Wendys (patrně nejhorší hamburgery)
- Shoenys (all you can eat)
- Waffle House (steaky)

Sněz kolik můžeš
Často se také setkáme s fast-foody (např. Shoenys, někdy KFC), které fungují na jiném principu: tzv. all you can eat - čili po zaplacení paušálu (4 až 8 USD na osobu - děti levněji) můžeme jíst a přidávat si, až do prasknutí. Každý má ale své limity a ty jsou právě zdrojem příjmů těchto bufetů.

Potraviny v obchodě

Ceny
Ceny potravin zejména ve velkých supermarketech jsou srovnatelné nebo spíše nižší, než v zemích západní Evropy. Leckdy, mluvíme-li například o mase, jsou nižší i než v ČR. Vyplatí se tedy, zejména při nákupech na delší dobu, vyhledat právě některé z těchto nákupních středisek. I při obrovském sortimentu našich obchodů, je výběr potravin v USA doslova a do písmene nápadně větší. 

 

Hovězí daube

 


recept je určen pro 6 osob(y)
doba přípravy je cca 3 1/4 hodiny

Ingredience:
2 PL olivového oleje,
1 velká cibule – pokrájená na osminky,
2 stonky celeru – nakrájené,
1 zelená paprika – zbavená semen a pokrájená,
1 kg libové hovězí roštěné – pokrájené na kostky,
60 g hladké mouky – smíchané se solí a pepřem,
6 dl hovězího vývaru,
2 stroužky česneku – rozetřené,
1,5 dl červeného vína,
2 PL červeného vinného octa,
2 PL rajčatového protlaku,
˝ KL tabasca,
1 KL čerstvého tymiánu – nasekaného,
2 bobkové listy,
˝ KL směsi cajunských koření

PL = polévková lžíce
KL = kávová lžička

Příprava:
1. Ve velké pánvi rozehřejte olej a osmažte na něm cibuli do hněda. Děrovanou lžící ji vyjměte a dejte stranou.

2. Přidejte do pánve celer a papriku a smažte, dokud nebude zelenina měkká. Zeleninu opět vyjměte a dejte stranou.

3. Obalte maso v osolené a opepřené mouce, přidejte do pánve a smažte, až je na všech stranách hnědé.

4. Přidejte vývar, česnek, vinný ocet, rajčatový protlak, tabasco a tymián a vše zvolna prohřejte.

5. Do pánve vraťte cibuli, celer a papriku, přihoďte bobkové listy a zasypte cajunským kořením.

6. Uveďte směs do varu, přemístěte ji do trouby a pečte 2 ˝ až 3 hodiny, dokud maso nezměkne.


Cajunské koření je obecně směs sušeného česneku, cibule chilli, černého pepře, hořčice a celeru. V současné době je v obchodech více druhů cajunského koření a všechny mají svoji zřetelně odlišnou, většinou silně aromatickou charakteristiku. Proto musíme počítat, že nákupy tohoto koření v obchodech budou ve výsledku rozdílné.


Tento pokrm je velmi francouzský, ale zároveň neworleanský, díky tabascu a cajunskému koření.





Doporučená příloha:
francouzský chléb, bílé pečivo

Back to Top


Australská kuchyně 

je asi nejznámější díky svému Barbeque, které se za posledních 20 let stalo oblíbeným po celém světě. 

Archeologické nálezy ukazují, že první obyvatelé Aborigines se usadili na území Austrálie před více něž 30 000 lety. Tito lidé vedli kočovný život lovců a sběračů, stěhovali se podle ročních období, tak aby využili jídlo z přírody, které bylo jejich obživou.To se skládalo ze zvířecího masa, vnitřností, medu, hmyzu a sezónních rostlin. Nepoužívali hrnce ani pánve, většinu potravu jedli za syrova, někdy potravu pekli.

První průzkumníky Austrálie byli Číňané. Když u břehů Botany Bay v Sydney přistál kapitán Cook, spustil tím kolonizaci Austrálie Evropany, hlavně Brity. Ovšem prvními přistěhovalci byli zločinci, dozorci a jejich rodiny, britská koruna se vystěhováním zbavovala starostí o nežádoucí osoby.

První kulinářská historie Austrálie nepatří k těm nejšťastnějším. Tyto první britští osadníci hlavně neměli mnoho zkušeností se zemědělstvím, byli to zejména lidé z města a nehostinná půda Austrálie jim moc nepomáhala. Semena a sadba z Anglie se díky klimatu a chudé půdě neujala, v drsných klimatických podmínkách se nedařilo ani dobytku, který, jestliže se náhodou zatoulal do buše, už nikdy nikdo nevrátil. Faktem je že v prvních deseti letech britské kolonizace lidé trpěli hladem.

V roce 1850 vypukla "zlatá horečka". Zesílil příliv dalších imigrantů, početnou skupinou byli Číňané. Začínají vznikat čínské restaurace, avšak vliv asijské kuchyně se projevuje až později.
Po druhé světové válce přicházejí imigranti ze Středozemí - Italové, Řekové a Libanonci, kteří si přinášejí vlastní kulinářské zvyklosti, jídlo i koření.

Proto se v posledních 20 letech z nezajímavé koloniální australské kuchyně skládající se z masa, zeleniny a trochy přidávaného koření, začíná vyvíjet vybíravá kuchyně slučující asijské, britské italské, řecké a libanonské prvky.

Přínosem pro dnešní vytříbenou kuchyni je zejména rozvoj letecké dopravy, umožňující dovoz čerstvých potravin z celého světa kamkoliv.

Většina lidí dnes vaří většinou mezinárodní pokrmy, zejména těstoviny a momentálně i populární thajské kari. Vaří lehká jídla, vhodná pro zdejší klima. Ačkoliv původních obyvatel Aboriginců zůstalo v Austálii pouze 7% z celkové populace, jejich tradiční recepty, jako je masový koláč, se stále drží v povědomí. Zdejší kuchyně je také hodně ovlivněna australským barbie - rožněním.

vyobrazeníAustralská jehněčí kýta na rozmarýnu
recept je určen pro 6 osob(y)

Ingredience:
2 kg jehněčí kýty,
6 česneků,
1/3 hrnku oleje,
1 lžička nastrouhané citrónové kůry,
1/3 hrnku citrónové šťávy,
1 lžíce rajčatové pasty,
2 lžičky na hrubo roztlučeného pepře,
1 1/2 lžíce plnozrnné francouzské hořčice
1 lžička cukru,
2 lžičky posekaného tymiánu,
1/4 hrnku posekaného čerstvého rozmarýnu,
sůl

Příprava:
Nakrájet česnek na klínky. Nožíkem naříznout do masa šikmé malé otvory a zastrkat do nich česnek. Položit maso na hlubší zapékací mísu a osolit ze všech stran.

V misce našlehat metlou olej, kůru, šťávu, pastu, pepř, hořčici a cukr do zhoustnutí. Pomazat maso jednou třetinou olejové směsi a dát do předehřáté trouby na 180°C . na 10min.

Pomazat maso polovinou zbývající směsi a péct dalších 10 min. Pomazat zbytek směsi na maso a posypat tymiánem.

Snížit teplotu na 160°C a péct po 1 hodinu. Posypat maso rozmarýnem a péct dalších 15-30 min. Po celou dobu pečení, sem tam polívat maso vzniklou šťávou.

Doporučená příloha:
Pečené brambory, dušená zelenina, saláty

 

Cuketový chleba
Ingredience:
2 vejce,
200 g hnědého cukru,
125 ml kyselého mléka,
125 g másla (rozpuštěného),
70 g nastrouhané cukety (je-li mladá, nemusí se loupat),
135 g oloupané nastrouhané brambory,
85 g sušených datlí na drobno posekaných,
85 g vlašských ořechů posekaných,
120 g celozrnné mouky,
300 g hladké mouky,
20 g prášku do pečiva,
1 lžička míchaného koření dle chuti ( může být i perníkové),
1 lžička skořice

Příprava:
Vymazat chlebíčkovou formu (asi 15cm krát 25cm). Na spodek vystřihnout pečící papír ve tvaru formy. V míse našlehat vejce, cukr, kyšku a máslo. Potom přidat zeleninu, datle a ořechy. Nakonec vmíchat po dvou dávkách prostátou mouku s práškem do pečiva a koření.

Rozetřít do přichystané formy. Péct v předem rozehřáté troubě na 180- 190°C po 1 hodinu a 10min. Vyklopit a nechat vychladnout. Při podávání můžeme mazat máslem.


Hnědý cukr je měkký, jemně granulovaný, obsahuje melasu, která dodává zlatou barvu.

 

Back to Top

 


Copyright or other proprietary statement goes here.
For problems or questions regarding this web contact [ProjectEmail].

 

Last updated: října 31, 2006.